Nadcházející přednášky

Září 09. 09. 2024, 17:00 hodin, vstup volný

Téma: Plínkalinka, nebo okorunka? Stróhátko, nebo vořezávátko? Aneb dokumentace nářečí dříve a nyní

PhDr. Martina Ireinová, Ph.D., a Mgr. Marta Šimečková, Ph.D. Dialektologické oddělení Ústavu pro jazyk český AV ČR, Brno

Místo: Hvězdárna a planetárium Brno, Kraví hora 522/22, Brno

V dialektologickém oddělení ÚJČ AV ČR v Brně probíhají více než 70 let nářeční výzkumy. Nejvýznamnějším byl dosud poslední celoúzemní výzkum, uskutečněný před půl stoletím, na jehož základě vznikl šestidílný Český jazykový atlas (1992–2011). V první části přednášky se dozvíte, jak tehdy výzkum probíhal, jaké nářeční zajímavosti lze najít v Českém jazykovém atlase a jak nyní dialektologové připravují nový celoúzemní výzkum, do kterého se budete moct zapojit (třeba hned na místě) i vy. Druhá část přednášky bude věnována Archivu zvukových záznamů nářečních promluv, který je v daném oddělení budován od 50. let 20. století a který v současnosti čítá kolem 2 000 nářečních nahrávek, z nichž mnohé mají dnes již historickou hodnotu. Představeny budou počátky archivu, jeho postupné rozšiřování, současný způsob archivace nahrávek a také nový intenzivní sběr dat v návaznosti na aktuální projekty oddělení.

Říjen 14. 10. 2024, 17:00 hodin, vstup volný

Téma: Zbraně římských legií na našem území

Mgr. Balázs Komoróczy, Ph.D., Mgr. Patrick Bárta Archeologický ústav Brno AV ČR

Místo: Hvězdárna a planetárium Brno, Kraví hora 522/22, Brno

Přednáška pojednává o archeologických dokladech přítomnosti vojsk starověké Římské říše na našem území, s hlavním zaměřením na nálezy součástí výstroje a výzbroje. Mezi nejúčinnější útočné zbraně římských legionářů a jezdců patřily mimořádně kvalitně zpracované meče, často z demaskované ocele. Prohlédneme si jejich objevené příklady a pronikneme též do tajů procesu jejich výroby. V závěru přednášky účastníci mohou též prohlédnout některé unikátní repliky těchto zbraní.

Listopad 11. 11. 2024, 17:00 hodin, vstup volný

Téma: Kvantové počítače: naděje i hrozba

Mgr. Martin Friák, Ph.D. Ústav fyziky materiálů AV ČR

Místo: Hvězdárna a planetárium Brno, Kraví hora 522/22, Brno

Co jsou kvantové počítače a jak se liší od těch normálních? Je v nich velký potenciál, kde nás ale mohou zradit?

Prosinec 09. 12. 2024, 17:00 hodin, vstup volný

Téma: Lesy v čase změny: Biomonitorem k pochopení reakce lesů

prof. Dr. Ing. Petr Horáček Ústav výzkumu globální změny AV ČR

Místo: Hvězdárna a planetárium Brno, Kraví hora 522/22, Brno

Přednáška se zaměří na dopady klimatických změn na lesní ekosystémy v Evropě a ČR, se zvláštním důrazem na moderní lesnické postupy. Představíme DendroNetwork, klíčový nástroj, který umožňuje lépe rozumět a reagovat na výzvy současného lesnictví.
Diskutovat budeme o volbě dřevin podle jejich citlivosti na změny prostředí, zejména sucho. Různé druhy dřevin, jako smrk, borovice, buk a dub, mají odlišné úrovně odolnosti vůči suchu, což je důležité pro udržení zdraví lesů. Růstová reakce dřevin slouží jako přímý indikátor stresových faktorů, jako jsou degradace stanovišť nebo změna klimatu. Tento biomonitoring umožňuje aktuální analýzu stavu lesů v reálném čase a hraje klíčovou roli v pochopení reakcí lesů na klimatické změny. To nám pomáhá navrhovat efektivní adaptační strategie pro zachování ekosystémových funkcí lesů.
S rostoucími průměrnými teplotami a změnami v rozložení a načasování srážek dochází k významnému stresu lesních dřevin, zejména kvůli suchu. Tento stres oslabuje odolnost dřevin vůči škůdcům a chorobám, což vede ke zvýšenému úhynu stromů a snížení produktivity lesů. Rostoucí teploty také ovlivňují areál a rozšíření dřevin v závislosti na jejich odolnosti vůči teplu a suchu. Dochází k výrazným změnám v druhovém složení lesů, což ovlivňuje celkové fungování lesních ekosystémů.
Kombinace sucha a vysokých teplot vede ke zvýšené mortalitě dřevin, protože lesy jsou silně závislé na dostupnosti vody. Lesní ekosystémy jsou velmi citlivé na změnu vodní bilance. Voda hraje ústřední roli ve fyziologických procesech rostlin a její dostupnost ovlivňuje strukturální a funkční změny od jednotlivých buněk až po celé stromy. Znalost těchto procesů je klíčová pro efektivní správu lesů.
Tato přednáška nabídne ucelený pohled na aktuální problémy spojené s klimatickou změnou a lesními ekosystémy a poskytne vědecké poznatky pro efektivní přizpůsobení se těmto změnám.

Přednášky v minulém roce

Prosinec 20. 12. 2023, 17:00 hodin , vstup volný

Téma: Potenciální dopady změny klimatu v zemědělství a možnosti jejich zmírnění

Ing. Karel Klem, Ph.D., Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v. v. i.

Místo: Literární kavárna v knihkupectví Academia, náměstí Svobody 13, Brno

Zemědělství představuje jednu z nejohroženějších oblastí lidské činnosti z pohledu dopadů klimatické změny. Značné problémy již dnes způsobují četnější a intenzivnější periody sucha a vysokých teplot. Tyto projevy klimatické změny budou dále zesilovat a postupně se k nim budou přidávat i nepřímé vlivy jako je například šíření nových škůdců, chorob či plevelů nebo zrychlující se degradace půdy. Zemědělství má ale současně značný potenciál adaptace k podmínkám budoucího klimatu, a dokonce i zmírňování příčin prostřednictvím zachycení části uhlíku z atmosféry a jeho dlouhodobého uložení v půdě. To ovšem vyžaduje začít s proměnou zemědělství okamžitě a nalézt odpovědi na řadu otázek jako jsou: Jaký bude mít dopad klimatická změna na kvalitu potravin? Dokážeme čelit klimatické změně šlechtěním nových odrůd, nebo bude nutná změna skladby zemědělských plodin, či dokonce bude nezbytná úplná změna zemědělského hospodaření v krajině? Jakou úlohu hraje v adaptaci a zmírnění klimatické změny půda a život v ní? Proč je biodiverzita tak zásadní pro adaptaci v zemědělství? Na řadu otázek známe pouze částečnou odpověď, ale hledání odpovědi nám pomůže lépe naše zemědělství na očekávané změny připravit.

Listopad 15. 11. 2023, 17:00 hodin , vstup volný

Téma: Stabilní izotopy v rostlinách poodhalují historii klimatu naší Země.

doc. Mgr. Otmar Urban, Ph.D., Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v. v. i.

Místo: Literární kavárna v knihkupectví Academia, náměstí Svobody 13, Brno

Živé organismy tvoří čtyři základní prvky – uhlík, kyslík, vodík a dusík. Jejich atomy, které obsahují různý počet neutronů, nazýváme izotopy. Stabilní izotopy (izotopy nepodléhající radioaktivnímu rozpadu) jsou využívány v celé řadě vědních oborů i v ryze technických aplikacích. Za optimálních podmínek upřednostňují rostliny pro svůj růst lehký izotop uhlíku (¹²C). Za podmínek vysoké teploty či sucha ale nepohrdnou ani uhlíkem těžkým (¹³C). Klima tak zanechává v rostlinách svůj „izotopový otisk“. Díky tomuto otisku uloženému v letokruzích stromů můžeme cestovat v čase a zjistit, jaké bylo klima na naší planetě v minulosti.

Říjen 18. 10. 2023, 17:00 hodin , vstup volný

Téma: Expresionistické drama z českých zemí – dva jazyky, jedna poetika a nová religiozita.

Aleš Merenus, Ph.D., Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i.

Místo: Literární kavárna v knihkupectví Academia, náměstí Svobody 13, Brno

Přednáška představí antologii Expresionistické drama z českých zemí (2020), v níž jsou přetištěny dnes již většinou pozapomenuté divadelní hry, které byly českými či v českých zemích působícími německými dramatiky napsány v duchu expresionistické poetiky. V antologii jsou tak znovu uveřejněny téměř sto let nevydané divadelní hry českých autorů (Bartoš, Blatný, Dvořák, Klíma, Šrámek, Vlček, Wolker), k nimž jsou v knize přidruženy nové překlady textů německých expresionistických dramatiků (Brod, Kafka, Kornfeld, Rochowanski, Werfel), které vznikly na českém území. Přednáška pak popíše základní charakteristické rysy poetiky česky i německy psaného expresionistického dramatu a na několika příkladech ukáže, jak se původně křesťanské náboženské motivy a symboly v těchto hrách transformovaly v symboly nové estetické religiozity a sociální revoluce.

Září 20. 9. 2023, 17:00 hodin , vstup volný

Téma: Proč zrovna ona? Betty MacDonaldová jako český čtenářský fenomén

prof. PhDr. Jiří Trávníček, M.A., Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i.

Místo: Literární kavárna v knihkupectví Academia, náměstí Svobody 13, Brno

Betty MacDonaldová (1907–1958) a její dlouholetá popularita u českých čtenářů (hlavně však čtenářek). Osudy a dílo této americké autorky, včetně těch domácích. Proč zrovna tato americká spisovatelka? Odkud se její popularita vzala? Jak o ní smýšlejí samy české čtenářky? Je něco „typicky českého“, co tuto popularitu udržuje při životě?

Srpen 16. 8. 2023, 17:00 hodin , vstup volný

Téma: Říčka Punkva: 100 let hydrologického měření a další zajímavosti o vodách Moravského krasu

Mgr. František Kuda, Ph.D., Ústav geoniky AV ČR, v. v. i., Mgr. Stanislav Lejska, Český hydrometeorologický ústav, Brno

Místo: Literární kavárna v knihkupectví Academia, náměstí Svobody 13, Brno

Karel Absolon, nesmazatelná persóna předválečné vědy a badatelství v Moravském krasu, nechal v roce 1923 vybudovat limnigrafickou stanici Skalní Mlýn, aby poznal odtokové poměry říčky Punkvy. Podařilo se jeho záměr naplnit? Přijďte za námi oslavit 100 leté výročí nepřetržitého hydrologického pozorování Punkvy, porovnat si na jejím toku současné sucho s minulostí, nebo se přiblížit k určení jejího pramene v hlubinách nejdelšího jeskynního systému.

Červenec 19. 7. 2023, 17:00 hodin , vstup volný

Téma: Propast Macocha: 300 let historie od prvního sestupu na dno po objevy jeskyní a propastí skrytých za jejími stěnami

Mgr. František Kuda, Ph.D., Ústav geoniky AV ČR, v. v. i., Mgr. Vít Baldík, Česká geologická služba, Brno

Místo: Literární kavárna v knihkupectví Academia, náměstí Svobody 13, Brno

V roce 1723 uskutečnil mnich Lazar Schoppera první zdokumentovaný sestup na dno Macochy, nejznámější a největší propasti svého druhu u nás i ve střední Evropě. Co o tomto skvostu Moravského krasu po 300 letech víme, a co ještě skrývá? Připomeňme si společně známé i překvapivé střípky historie a současných poznatků o Macoše.

Červen 21. 6. 2023, 17:00 hodin , vstup volný

Téma: Co neubrzdíš, neukecáš – co ubrzdíš, nadýcháš

Ing. Eva Švábenská, Ph.D., Ústav fyziky materiálů AV ČR, v. v. i.

Místo: Literární kavárna v knihkupectví Academia, náměstí Svobody 13, Brno

Frikční materiály jsou kompozitní materiály používané jako brzdové obložení dopravních prostředků. Mají stejné složení brzdové destičky vašeho auta, supersportu nebo letadla? Co vše v nich najdeme? Slouží nám a pomáhají v nebezpečí, ale jejich používání přináší i rizika pro naše zdraví a životní prostředí. Na přednášce se dozvíte, jak se vyvíjely brzdné systémy od kočáru až po Formuli 1, vývoj materiálů i to, co nás čeká v blízké budoucnosti.

Květen 17. 5. 2023, 17:00 hodin , vstup volný

Téma: Výzkum kovových materiálů pro extrémní podmínky

prof. RNDr. Ludvík Kunz, CSc., dr. h. c., Ústav fyziky materiálů AV ČR, v. v. i.

Místo: Literární kavárna v knihkupectví Academia, náměstí Svobody 13, Brno

Potřeba stále kvalitnějších kovových materiálů je prastará. Lidé zpracovávají kovy již od doby bronzové (3300 př. n. l.). Před 3 tisíci lety ji vystřídala doba železná. Lidé ale chtěli stále lepší a pevnější materiály. Teprve v polovině 19. století se podařilo vyrobit první ocel, což vyvolalo průmyslovou revoluci. Následovala lavina vývoje nejrůznějších slitin. Dnes jsme v situaci, kdy se usilovně snažíme vymyslet a vyrobit kovové materiály, které by odolaly extrémním podmínkám. To je úkol velmi náročný, protože se blížíme fyzikálním možnostem materiálů. V přednášce bude řeč o výzkumu kovových materiálů, které potřebuje moderní strojírenství. Obsahem budou zajímavosti z vývoje pevnostních vlastností slitin, které se používají pro vysokoteplotní aplikace (energetika, letectví), pro implantáty do lidského těla i pro stavbu geometricky velmi komplikovaných součástek (3D tisk).

Duben 19. 4. 2023, 17:00 hodin , vstup volný

Téma: Politický vtip v premenách doby

Mgr. Eva Šipöczová, Ph.D., Etnologický ústav AV ČR, v. v. i.

Místo: Literární kavárna v knihkupectví Academia, náměstí Svobody 13, Brno

Napätie medzi tými, ktorí vládnu, a tými, ktorí poslúchajú, sprevádza ľudstvo od nepamäti. Politický vtip predstavuje jednu z možností vyjadriť nespokojnosť zdola, kritizovať, glosovať, parodovať, zosmiešňovať, bagatelizovať, poučovať vládnucu moc, ale aj uvoľniť nahromadené emócie. Prednáška je venovaná politickému vtipu ako subžánru „ľudovej“ slovesnosti, jeho miestu v spoločnosti, jeho premenám a stabilným prvkom.

Březen 15. 3. 2023, 17:00 hodin , vstup volný

Téma: Kramářské písně v ústní tradici Moravy a Slezska

PhDr. Věra Frolcová, CSc., prof. Mgr. Pavel Kosek, Ph.D., doc. PhDr. Hana Bočková, Dr., PhDr. Markéta Holubová Ph.D., PhDr. Tomáš Slavický, Ph.D., Etnologický ústav AV ČR, v. v. i.

Místo: Literární kavárna v knihkupectví Academia, náměstí Svobody 13, Brno

Přednáška představí mezioborové zpracování jedinečných hudebních a literárních dokladů tradice českých kramářských písní, a to pohledem etnologie, etnomuzikologie, hymnologie, jazykovědy a literární historie. Písně pocházejí z rukopisných dokumentačních sbírek brněnského pracoviště Etnologického ústavu Akademie věd ČR a zazní také jejich současné hudební provedení.

Březen 1. 3. 2023, 17:00 hodin , vstup volný

Téma: Tajemství genů – od vzniku života po genom člověka

doc. RNDr. Eduard Kejnovský, CSc., Biofyzikální ústav AV ČR

Místo: Literární kavárna v knihkupectví Academia, náměstí Svobody 13, Brno

Co je to život, jak a kde vznikl? Jak probíhala evoluce života? Co nám může prozradit náš genom? Na tyto a podobné otázky se pokusí zodpovědět přednáška brněnského genetika Eduarda Kejnovského. Genetika a zejména molekulární genetika a genomika jsou nejdynamičtěji se rozvíjejícími vědními obory současnosti, je jim věnována značná část vědeckých publikací, byla za ně udělena řada Nobelových cen. Přednáška se bude zabývat možnými scénáři počátků života na Zemi a bude popsán příběh evoluce genetické informace od prvních replikujících se molekul na bázi RNA přes vznik genetického kódu, vznik molekul DNA, až po první buňky a následný vývoj bakterií, živočichů i rostlin. Bude zmíněna i možnost panspermie, tedy mimozemského původu života nebo jeho zárodků. Jak vypadá DNA a kde se nachází? Přednášející se bude zabývat evolucí živých tvorů a zamyslí se nad tím, zda probíhala plynule nebo ve skocích. Položíme si otázku, zda se máme bát geneticky modifikovaných organizmů (GMO) a co je to horizontální genový přenos. Na počátku 21. století byl přečten lidský genom, což skýtá nedozírné možnosti v medicíně i farmacii, ale rovněž nastoluje řadu etických a právních otázek. Bude porovnán náš lidský genom s genomem šimpanze, neandertálce a dalších našich žijících i vyhynulých příbuzných. Genom člověka byl přečten a je zde doba, kdy si může přečíst genom osobní. Pokusíme se odpovědět na otázky – co nám nové možnosti genomiky přinesou? Jsme na ně připraveni či dokonce nepředstavuje hrozbu? Je otázkou, zda osobní genom otevírá cestu k personalizované medicíně, zda budou podle naší genetické informace vyvíjeny léky na míru či míchán genetický koktejl dětí na zakázku. Vždyť umíme genomy nejen číst, ale začínáme je i psát. Odhalí nám DNA, co dělá člověka člověkem?

Únor 15. 2. 2023, 17:00 hodin , vstup volný

Téma: Microgreens aneb Jarní očista těla podle aktuálních poznatků vědy

prof. Ing. Blahoslav Maršálek, CSc., Botanický ústav AV ČR, v. v. i.

Místo: Literární kavárna v knihkupectví Academia, náměstí Svobody 13, Brno

Co jsou microgreens neboli mikrobylinky? Proč jsou zdravé? Víte kolik vitamínů a antioxidantů obsahují? Jak je pěstovat i během zimních měsíců tak, aby obsahovaly co nejvíce živin? To vše a mnoho dalších zajímavostí se dozvíte na přednášce.

Archiv přednášek