Vyhledávání

Celý intranet Aktuální oblast

petrov.gif

Facebook

Akademický bulletin

Akademický bulletin

Aktuality AV ČR

Prezident Petr Pavel dnes, 13. března 2025, na Pražském hradě jmenoval nového předsedu Akademie věd Radomíra Pánka. Jeho čtyřleté funkční období začne v úterý 25. března 2025. V čele naší nejvýznamnější vědecké instituce vystřídá biochemičku Evu Zažímalovou. ...
V Akademii věd ČR je o otázky spojené s otevřenou vědou velký zájem. Dokládá to i vysoká účast na představení iniciativy EOSC CZ v sídle na Národní třídě v Praze, kterého se zúčastnilo 69 zástupců z 41 pracovišť AV ČR. ...
Akademie věd ČR a Slovenská akademie věd sdílejí společnou historii jako sesterské instituce v někdejší Československé akademii věd. Jejich vztahy zůstávají dodnes mimořádně přátelské i díky jejich nejvyšším představitelům. ...
Říká se, že data jsou ropou 21. století – surovinou, která pohání inovace a rozvoj. Aby ale měla skutečnou hodnotu, nestačí je pouze vytěžit, musíme je i správně zpracovat a využít. Podobně je tomu i s aplikací znalostí ze společenských a humanitních věd. ...

Vědecká kavárna na Hvězdárně

Nadcházející přednášky

 

 

Přednášky v minulém roce

Prosinec 09. 12. 2024, 17:00 hodin, vstup volný

Téma: Lesy v čase změny: Biomonitorem k pochopení reakce lesů

prof. Dr. Ing. Petr Horáček Ústav výzkumu globální změny AV ČR

Místo: Hvězdárna a planetárium Brno, Kraví hora 522/22, Brno

Přednáška se zaměří na dopady klimatických změn na lesní ekosystémy v Evropě a ČR, se zvláštním důrazem na moderní lesnické postupy. Představíme DendroNetwork, klíčový nástroj, který umožňuje lépe rozumět a reagovat na výzvy současného lesnictví.
Diskutovat budeme o volbě dřevin podle jejich citlivosti na změny prostředí, zejména sucho. Různé druhy dřevin, jako smrk, borovice, buk a dub, mají odlišné úrovně odolnosti vůči suchu, což je důležité pro udržení zdraví lesů. Růstová reakce dřevin slouží jako přímý indikátor stresových faktorů, jako jsou degradace stanovišť nebo změna klimatu. Tento biomonitoring umožňuje aktuální analýzu stavu lesů v reálném čase a hraje klíčovou roli v pochopení reakcí lesů na klimatické změny. To nám pomáhá navrhovat efektivní adaptační strategie pro zachování ekosystémových funkcí lesů.
S rostoucími průměrnými teplotami a změnami v rozložení a načasování srážek dochází k významnému stresu lesních dřevin, zejména kvůli suchu. Tento stres oslabuje odolnost dřevin vůči škůdcům a chorobám, což vede ke zvýšenému úhynu stromů a snížení produktivity lesů. Rostoucí teploty také ovlivňují areál a rozšíření dřevin v závislosti na jejich odolnosti vůči teplu a suchu. Dochází k výrazným změnám v druhovém složení lesů, což ovlivňuje celkové fungování lesních ekosystémů.
Kombinace sucha a vysokých teplot vede ke zvýšené mortalitě dřevin, protože lesy jsou silně závislé na dostupnosti vody. Lesní ekosystémy jsou velmi citlivé na změnu vodní bilance. Voda hraje ústřední roli ve fyziologických procesech rostlin a její dostupnost ovlivňuje strukturální a funkční změny od jednotlivých buněk až po celé stromy. Znalost těchto procesů je klíčová pro efektivní správu lesů.
Tato přednáška nabídne ucelený pohled na aktuální problémy spojené s klimatickou změnou a lesními ekosystémy a poskytne vědecké poznatky pro efektivní přizpůsobení se těmto změnám.

 

Listopad 11. 11. 2024, 17:00 hodin, vstup volný

Téma: Kvantové počítače: naděje i hrozba

Mgr. Martin Friák, Ph.D. Ústav fyziky materiálů AV ČR

Místo: Hvězdárna a planetárium Brno, Kraví hora 522/22, Brno

Co jsou kvantové počítače a jak se liší od těch normálních? Je v nich velký potenciál, kde nás ale mohou zradit?

 

Říjen 14. 10. 2024, 17:00 hodin, vstup volný

Téma: Zbraně římských legií na našem území

Mgr. Balázs Komoróczy, Ph.D., Mgr. Patrick Bárta Archeologický ústav Brno AV ČR

Místo: Hvězdárna a planetárium Brno, Kraví hora 522/22, Brno

Přednáška pojednává o archeologických dokladech přítomnosti vojsk starověké Římské říše na našem území, s hlavním zaměřením na nálezy součástí výstroje a výzbroje. Mezi nejúčinnější útočné zbraně římských legionářů a jezdců patřily mimořádně kvalitně zpracované meče, často z demaskované ocele. Prohlédneme si jejich objevené příklady a pronikneme též do tajů procesu jejich výroby. V závěru přednášky účastníci mohou též prohlédnout některé unikátní repliky těchto zbraní.

 

Září 09. 09. 2024, 17:00 hodin, vstup volný

Téma: Plínkalinka, nebo okorunka? Stróhátko, nebo vořezávátko? Aneb dokumentace nářečí dříve a nyní

PhDr. Martina Ireinová, Ph.D., a Mgr. Marta Šimečková, Ph.D. Dialektologické oddělení Ústavu pro jazyk český AV ČR, Brno

Místo: Hvězdárna a planetárium Brno, Kraví hora 522/22, Brno

V dialektologickém oddělení ÚJČ AV ČR v Brně probíhají více než 70 let nářeční výzkumy. Nejvýznamnějším byl dosud poslední celoúzemní výzkum, uskutečněný před půl stoletím, na jehož základě vznikl šestidílný Český jazykový atlas (1992–2011). V první části přednášky se dozvíte, jak tehdy výzkum probíhal, jaké nářeční zajímavosti lze najít v Českém jazykovém atlase a jak nyní dialektologové připravují nový celoúzemní výzkum, do kterého se budete moct zapojit (třeba hned na místě) i vy. Druhá část přednášky bude věnována Archivu zvukových záznamů nářečních promluv, který je v daném oddělení budován od 50. let 20. století a který v současnosti čítá kolem 2 000 nářečních nahrávek, z nichž mnohé mají dnes již historickou hodnotu. Představeny budou počátky archivu, jeho postupné rozšiřování, současný způsob archivace nahrávek a také nový intenzivní sběr dat v návaznosti na aktuální projekty oddělení.

 

 

Archiv přednášek